Hlavní obsah

Radek Šmerda

Foto: Roman Vondrouš, ČTK
Článek

Právník Radek Šmerda začínal jako poradce místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Severy. S ním přešel na ministerstvo obrany, kde do roku 2006 dělal právního poradce. Poté se stal ředitelem kabinetu Vlasty Parkanové a jejím náměstkem. Po angažmá u Vrchního soudu a Vězeňské služby ČR byl v roce 2011 pověřen vedením ministerstva dopravy. Ve funkci skončil v červnu téhož roku.

Radek Šmerda se narodil 14. května 1977. Je absolventem magisterského a doktorského studia Právnické fakulty UK. Od roku 2004 na stejném ústavu také vyučuje, předtím krátce působil na katedře trestního práva Policejní akademie.

V letech 1999 až 2002 vykonával funkci poradce místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Severy (tehdy KDU-ČSL, posléze TOP 09), který následně převzal funkci náměstka ministra obrany. Jemu a Jaroslavu Kopřivovi dělal Šmerda do roku 2006 právního poradce. I po Severově odchodu Šmerda v resortu zůstal, v letech 2007 až 2008 byl ředitelem kabinetu Vlasty Parkanové (tehdy KDU-ČSL, posléze TOP 09) a v dubnu 2007 se stal jejím náměstkem.

Právě toto období ministerstva obrany je označováno jako kontroverzní. Šmerda byl navíc nařčen z nestandardního chování při armádním tendru, který se týkal čtyřmiliardového kontraktu na likvidaci nepotřebné munice podepsaného v roce 2004. Zakázku získaly Poličské strojírny, patřící společnosti Omnipol. Žádné nezákonné jednání ale Šmerdovi nikdo neprokázal.

Šmerda trvá na tom, že se ničeho nekalého nedopustil: „Všechny kauzy ministerstva obrany, datované do roku 2005, jsou už dávno vysvětleny. Včetně tendru na likvidaci nepotřebné munice, který je se mnou spojován. Nikdy jsem v té souvislosti nebyl policií kontaktován.“

Šmerda ministrem dopravy

S nástupem úřednického kabinetu Jana Fischera ve vládě skončil a až do července 2010 působil jako asistent místopředsedy Vrchního soudu v Praze pro trestní řízení. Od října 2009 do března 2010 navíc zastával post náměstka generálního ředitele Vězeňské služby ČR pro právo a správní činnost.

Od července 2010 působil jako náměstek ministra dopravy Víta Bárty a státní tajemník. Šmerda tehdy nebyl jediný, koho si Bárta přetáhl do svého resortu z obrany.

„Nejsem tady za žádnou stranu, ale jako nezávislý odborník,“ tvrdil nestraník Šmerda. Odmítl spekulace, že by byl hlídacím psem, kterého na Bártu nasadil první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Po demisi Vítá Bárty byl v dubnu 2011 byl pověřen vedením tohoto resortu. Jeho působení coby ministra dopravy je podle VV pouze dočasné do doby, než se Vít Bárta "očistí".

Proti Šmerdovi v tomto úřadě někteří politici hlasitě protestovali. „Šmerda byl na obraně v letech, kdy se tam událo nejvíce dnes kritizovaných událostí, jako byly pochybné tendry či zakázky zadávané bez výběrového řízení,“ uvedl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Šmerda očekával, že Bárta by se mohl očistit na podzim, a že mu pak vedení resortu vrátí. Jeho angažmá ale bylo mnohem kratší, VV si totiž stěžovaly, že z jeho úspěchů nic nemají a požadovaly jeho odchod. Jenže Šmerda se v čele resortu zamlouval premiérovi Petru Nečasovi (ODS), z čehož se vyvinul koaliční spor. Nakonec se Šmerda dohodl s VV, že k 1. červenci roku 2011 se vzdá funkce. Na postu jej nahradil Pavel Dobeš (VV).

Šmerda při svém odchodu nechtěl na ministerstvu zůstat, v plánu měl pracovat pro blíže neurčenou polostátní firmu, a poté odejít do soukromé sféry. Nakonec se v září stal poradcem ministra vnitra Jana Kubiceho pro oblast legislativy. Mezi lety 2011 a 2013 vykonával také funkci náměstka ministra vnitra.

Články k tématu